Friday For Future: Odlesňování

Před několika lety byl trendem #ff neboli #flashbackfriday (česky "vzpomínkový pátek"), kdy lidi sdíleli se světem vzpomínky na dětství, na minulé vztahy a na minulost celkově. A já dneska dostala nápad na #fridayforfuture. Tři F. V mateřštině - pátek pro budoucnost.

Ráda bych právě pátky věnovala budoucnosti. Ať už se jedná o klimatické změny, vymírání živočišných nebo rostlinných druhů, plýtvání jídlem nebo třeba odlesňování, o kterém bych si chtěla popovídat dnes. 

A proč tahle témata? Ekologie a příroda mi byly vždy blízká témata. Snad proto, že jsem vyrůstala na vesnici a v přírodě jsem trávila dny i noci, ale ten největší a nejhlavnější důvod je, že jsem člověk!

Stejně jako spousta dalších lidí, i já chci zachránit Zemi a zajistit tak lepší budoucnost pro další generace. Přijde mi zcela hloupé ničit tuto planetu. Planetu, která nám dala život. Proč by si měl člověk dobrovolně ničit jeden jediný domov? To ho nezajímá, že jeho potomci nebudou dost možná moct kde žít? Možná je na čase tu sobeckost a pohodlí nahradit empatií a soucitem.

(Odlesňování za poslední roky. Zdroj: https://ichef.bbci.co.uk/news/976/cpsprodpb/ED5C/production/_115746706_optimised-amazongdp-nc.png)

Když jsem byla malá, s rodiči jsme často chodili do lesa na houby. O pár let později jsem tam chodila i s místní základkou. Paní učitelka nás tam brávala často. Dodnes si pamatuju, jak nám říkávala, abychom si každý našli vlastní strom a objali ho - že strom s námi bude sdílet energii. A měla pravdu. Objímání stromů mi zůstalo dodnes. Protože během posledních let jsem zjistila, že stromy dokáží mluvit. Ten pocit jsem měla od dětství, že s námi stromy komunikují, ale teprve před pár lety jsem se dozvěděla, že stromy skutečně mluví! 

,,Když jeden strom padne, padnou všichni." 

Taková je kořenová klenba stromů. Komunikují mezi sebou, ale i s námi. Zachraňují jeden druhého a vychovávají ty nové. 

A proto mi láme srdce, když vidím, jak ten náš místní les, ta místa, která jsem znala z dětství mizí. A jakoby ten les už nebyl tím druhým domovem, kterým byl. 

Pokud chceme lepší budoucnost, záchrana lesů by měla být na prvním místě. Dnes už pokrývají jen 30% světové rozlohy, což je strašně málo. A denně mizí další a další. 

Za necelých 20 let zmizelo 502 000 čtverečních mil (1,3 milionu čtverečních kilometrů) lesů, což je oblast větší než Jižní Afrika. 

Jako kdyby si snad lidé neuvědomovali, jak moc lesy potřebujeme. Stromy pohlcují totiž oxid uhličitý, ale také skleníkové plyny. Bez stromů ale tyto plyny utíkají do atmosféry, což má za příčinu globální oteplování. A nejen to!

Ztráta domova

Jedním z nejnebezpečnějších a nejznepokojivějších důsledků odlesňování je ztráta živočišných a rostlinných druhů v důsledku ztráty jejich přirozeného prostředí. 70 % suchozemských živočichů a rostlinných druhů žije v lesích. Odlesňování ohrožuje nejen nám známé, ale i neznámé druhy.

Stromy deštného pralesa, které poskytují úkryt pro některé druhy, poskytují také baldachýn, který reguluje teplotu. Odlesňování má za následek drastičtější kolísání teplot ze dne na noc, podobně jako v poušti, což se může stát osudným pro mnoho obyvatel.

Zvýšené skleníkové plyny

Kromě úbytku stanovišť umožňuje nedostatek stromů také uvolňování většího množství skleníkových plynů do atmosféry. Zdravé lesy pohlcují oxid uhličitý z atmosféry a fungují jako cenné pohlcovače uhlíku. Odlesněné oblasti tuto schopnost ztrácejí a uvolňují více uhlíku.

Voda v atmosféře

Stromy také pomáhají kontrolovat hladinu vody v atmosféře tím, že pomáhají regulovat koloběh vody. V odlesněných oblastech je ve vzduchu méně vody, která se má vracet do půdy. To pak způsobuje sušší půdu a nemožnost pěstovat plodiny.

Eroze půdy a záplavy

Mezi další účinky odlesňování patří eroze půdy a pobřežní záplavy. Stromy pomáhají zemi zadržovat vodu a ornici, která poskytuje bohaté živiny pro udržení dalšího lesního života.

Bez lesů půda eroduje a odplavuje se.

Účinky odlesňování na domorodé obyvatelstvo

Odlesňování ničí domov domorodcům, což je opomíjený faktor. Vzhledem k tomu, že je káceno velké množství lesů, což umožňuje, aby obnažená země zmizela a odumírala, a aby byla zničena stanoviště nesčetných druhů, jsou ohrožena i domorodá společenství, která tam žijí a jejichž způsob života.

Úbytek lesů má okamžitý a přímý vliv na jejich životní styl, který my ve vysoce industrializovaných částech světa, navzdory naší vlastní závislosti na tom, co deštný prales poskytuje, nikdy nepoznáme. Míra bezprostřednosti je u původních obyvatel exponenciálně vyšší.

Vlády národů s deštnými pralesy na svých hranicích se často pokoušejí vystěhovat domorodé kmeny dříve, než začne skutečné kácení. To je jeden z preventivních účinků odlesňování. Problém ale je, že tito lidé se často jen ztěží adaptují na nové domovy, jelikož doposud žili v souladu s přírodou.

Pokud byste ale chtěli nějak pomoci, můžete se obrátit na různé nadace.

České nadace na záchranu lesů:

Zachraňme lesy; odkaz ZDE

Ščúrnica, Pomozte zachránit bělokarpatský les; odkaz ZDE

Sázej stromy; odkaz ZDE

Darujme stromečky lesu; odkaz ZDE

Cizí/Mezinárodní nadace na záchranu lesů a deštných pralesů:

National Forest Foundation; odkaz ZDE

American Forests; odkaz ZDE

One Tree Planted; odkaz ZDE

Rainforest Trust; odkaz ZDE

Survival International (tato nadace je na podporu domorodcům); odkaz ZDE