Polibek múzy aneb ženy, které mě inspirují

Každá z nás máme stopro nějaký svůj životní vzor, který nás inspiruje v naší životní cestě. Ať je to naše matka nebo jiná osobnost, která nás v životě nějak navedla na cestu, po které momentálně kráčíme.
A může se jednat čistě jen o vzhled nebo o to, kým bychom v budoucnu chtěli být. Nedávno mi kamarád řekl, že kdykoliv vidí Emmu Watsonovou, tak se mu vybavím já. Kamarádka mi řekla skoro totéž, jenže to vztáhla na Phoebe Halliwellovou - fiktivní postavu, kterou ztvárnila Alyssa Milano v Čarodějkách. 

Samozřejmě, že mi takovéto komplimenty lichotí (komu by nelichotily komplimenty?), ale! Někdy si povzdechnu s tím, že "Kéž bych byla skutečně taková jaká je ona..."A uvědomila jsem si, že nikdy nebudu jako moje hrdinky. Žádná z nás nebude stoprocentní kopií našich múz. Všechny jsme totiž jedinečné! 
...když nemáš prsa, máš krásný vlasy....když tvůj smích zní pisklavě, je to vlastně roztomilost....když jsi příliš empatická, znamená to, že máš ve svém srdci místo pro všechnu laskavost na světě.
My ženy máme jeden velký problém - a to je, že se porovnáváme s ostatními natolik až zapomínáme na naše přednosti. Je fajn mít svou vlastní múzu či dokonce několik múz, vzít si z nich něco a to něco "vytvarovat" a udělat z toho naši přednost. Pokud vám to ale intuice dovolí. NIKDY! nesmíme zapomínat na intuici. 

Například pokud si řeknete, že ta má vlnitý vlasy a je všemi obletovaná a rozhodnete se navlnit si vlasy i za cenu toho, že ten maličkej hlásek uvnitř vás, který křičí, ať si vlasy nevlníte, navlníte - není to dobře. Protože dřív či později se ten hlásek znovu vynoří a bude křičet tak dlouho a dlouho, dokud se nevrátíte ke svojí hřívě. 

A tak je to v podstatě se vším, nestačí si říct "Budu vypadat tak či onak" nebo "Tak a ode dneška se budu věnovat tomu a onomu" a nebo "Budu taková a maková". Pokud vám to intuice nedovoluje, zkrátka buďte svá. Inspirujte se, obdivujte svoje múzy, ale nezapomínejte na svojí jedinečnost.

Když už tu celou dobu ale mluvím o múzách, asi by nebylo od věci vyjmenovat i ty moje a sdílet s vámi, proč zrovna tahle osoba je mou inspirací.
Brit Marling 

Na prvním místě jsem uvedla Brit Marling, která je pro spoustu lidí ještě jedna velká neznámá. Pro mě je to osoba, která mě usměrnila ve psaní a díky které jsem byla schopná vydat svou první knížku. Styl, kterým vypráví příběhy je skutečně jedinečný stejně jako tahle éterická a neskutečně inteligentní blondýnka. 

Ema Müller

Ema Müllerová mě v poslední době okouzlila podcasty a svými články ve Vogue. Upřímně nevím jak to Ema dělá, ale působí na mě naprosto vyrovnaně a energicky. Vždycky si jí hrozně ráda poslechnu a někdy se ke starším podcastům vracím, protože...prostě proto. Nějakým způsobem mě Emino vyprávění a její hlas hrozně uklidňuje. A co víc si přát než někdy nasadit sluchátka a vypnout s Emou?

Maya Angelou

Jestli jste neslyšeli o Maye Angelou, pak je to obrovitánská, obrovská chyba. Maya je aktivistika a také spisovatelka, která mě uchvátila knihou "Mom&Me&Mom", kterou všem vřele doporučuju. Maya Angelou je pro mě bojovnice, ke které vzhlížím. Žena, která bojovala celý svůj život za dobrou věc. Ať už jde o otázku rasismu nebo sexismu samotného. 

Emmeline Pankhurst

Emmeline Pankhurst bohužel moc lidí nezná. A přitom by mělo! Emmeline je totiž zakladatelka hnutí suffragetek a bojovnice pro rovnoprávnost. Bez Emmeline bychom možná nebyli my - jako ženy - schopny jít hlasovat, protože ženy získaly hlasovací právo právě díky Emmeline Pankhurst - britské hrdince a bojovnici. Naneštěstí Emmeline zemřela několik týdnů předtím než právo, které umožňuje ženám chodit k volbám, bylo schváleno. O to zajímavější je fakt, že tomu není ještě ani sto let.

Alyssa Milano

Alyssu Milano si budu vždycky vybavovat jako Phoebe Halliwellovou. A musím říct, že se Alyssa od Phoebe příliš neliší. Alyssa stejně jako Phoebe bojuje za rovnoprávnost mužů a žen, bojuje za oběti sexismu, a také je ambasádorkou pro UNICEF. Organizaci, která pomáhá dětem po celém světě. Zejména v Africe, Albánii, Indii atd. 

Princezna Diana

Princezna Diana aneb Princezna lidských srdcí. Co bych k téhle ženě mohla jen napsat? Když se řekne princezna Diana, tak se spoustě lidem vybaví personifikace laskavosti a lásky. A já to mám stejně. Princezna Diana ... anděl. 

Emma Watson

Herečku a aktivistku Emmu Watson si spousta lidí stále vybavuje jako Hermionu Grangerovou, kamarádku Harryho Pottera. Jak čas ale plyne, z Emmy se stala veliká bojovnice za rovnoprávnost mužů a žen. Emma také donedávna správcovala Our Shared Shelf - což je čtenářská skupina, kterou Emma pravidelně zásobovala feministickou literaturou. Když se ale řekne feministická literatura, nevnímejte to tak, že knihy nutně psaly ženy. Samozřejmě, že i muž může být feminista. Protože o tom přeci celá rovnoprávnost je. 

Malala Yousafzai

Malala Yousafzai je oběť teroristického útoku Talibánu, kdy se jí střelec pokoušel zabít, jelikož Malala bojovala za nic jiného než za to, aby pakistánské ženy měly práva jako ženy ve vyspělých zemích. Malala naštěstí útok přežila a dostalo se jí Nobelové ceny za mír. Je také autorkou knihy "I am Malala", kterou rovněž vlastním. A kterou byste si rozhodně měli přečíst. 

Amelia Earhart

"Ženy, stejně jako muži, by se měly pokoušet o nemožné. A pokud neuspějí, jejich neúspěch by měl být výzvou pro ostatní." Amelia je úplně první ženou, která v roce 1928 přeletěla Atlantský oceán. Během letu v roce 1937 ale zmizela nad Tichým oceánem a víc se o ní nevědělo. O Amelii bylo natočeno několik filmů a nad zmizením Amelie Earhart dodnes visí spousta otazníku.

Anna Wintour

Kdo by neznal Annu Wintour? Nejvlivnější ženy v módním průmyslu a šéfredaktorky známého Vogue. Mimochodem věděli jste, že Anna Wintour je také Dáma komandér Řádu britského impéria (2017), důstojník Řádu britského impéria a rytíř Čestné legie? Já to třeba donedávna nevěděla. Annu jsem vnímala jako vkusnou dámu, která mě inspiruje v oblasti módy. 

Tímto bych ukončila svůj Top 10 žen, které mě v mém životě inspirují. Nicméně, když už mluvím celou dobu o inspiraci - byla by asi chyba nesdílet, kde inspiraci beru. A popravdě, vlastně ani sama netuším. Tak nějak všechno, co dělám, dělám vlastně díky své intuici.

Samozřejmě, že někdy sejdu a intuici neposlechnu. A jak je už známo - neuposlechnout vnitřní hlas je vždycky velika chyba. Ale o intuici někdy příště.

Teď se už jen nechme políbit našemi múzami.