Proč jsem se rozhodla stát se veganem

 

"Pokud se chcete stát veganem, musíte začít myšlením."

Dneska mi přišla moje první objednávka z veganstore.cz, na kterou jsem se moc těšila. Hlavně především, že ochutnám nové chutě, které pro mě dřív neexistovaly. A především proto, že moje cílená změna stravy získává nějakou podobu.

Nejprve bych začala tím, co mě ke změně celkové stravy vlastně vedlo a vyvrátila tím mýtus, že měním stravu, protože je to teď momentálně prostě in. 

Vede mě k tomu nic jiného než moje zdraví. Loni na jaře mi byly nalezeny na štítné žláze tři nádory - díky bohu, nezhoubné. A zároveň s nimi i zvýšená funkce štítné žlázy. Přišla na to firemní lékařka, když jsem k ní šla na vstupní prohlídku. 

Jen se na mě podívala a zeptala "Léčíte se se štítnou žlázou?" A já jsem odpověděla, že ne. Paní doktorka tenkrát byla dost v šoku, protože prý při prvním pohledu na mě viděla, že je něco špatně. Ihned mě poslala na vyšetření do nemocnice a odtamtud jsem putovala do jedné pražské kliniky na punkci. Pecka, co? Dřív jsem brala prášky, pak jsem se na to ale vykašlala. Ne, že bych byla biocvok, ale vždycky jsem odmítala do sebe cpát kdejakou chemii. Prášky jsem brala, až když skutečně nebylo vyhnutí, ale dá se říct, že většinu chřipek jsem promarodila stylem, čaj, pohádky a hodně, převelice hodně spánku. Protože, když je organismus vyčerpaný - existuje něco lepšího než spánek? 

Zdravotních komplikací mám více, ale zjištění, že ve mně něco "parazituje" mi dalo facku. Přestala jsem kouřit, pít kafe, víc se hýbu a teď měním stravu. 

Upřímně, hledám spíš jen náhražky za mléčné výrobky, protože maso jsem nevyhledávala ani v minulosti. Pozřela jsem vlastně jen kuřecí a co se týká salámů? Pro mě existovala jen kuřecí šunka. V minulosti jsem už veganské produkty zkoušela, od tofu po různé vegan mazánky až po hummus. A upřímně? Dřív jsem nemohla hummusu přijít na chuť. Možná proto, že mě odrazoval název a cizrna sama má takovou specifickou chuť. Já se s ní ještě pořád učím pracovat, protože tuhle luštěninu využívám spíš jako formu mazánek.

Dalším důvodem, proč jsem se rozhodla změnit komplet stravu a životosprávu je to, že tím zachráním život zvířátkům. Ano - někdo by mohl přijít s tím, že jsou ta zvířata chována na porážku, ale sakra! žijeme v 21.století - fakt si musíme ničit zdraví zrovna masem? Zvlášť, když je kolem nás tolik přírodních surovin, nespočet variací a alternativ. Zkoukněte pár videí, jak je ve velkochovech zacházeno se zvířaty a ono vás to (možná) taky přejde. 

Pamatuju si, když jsem zhruba před třemi? lety koukala na film Okja. Ten by měl zkouknout každý. Stejně jako nahlédnout za oponu jak je s takovými zvířaty zacházeno. Že nemají vyhovující podmínky, mláďata jsou matkám odebírána ihned po porodu apod. A to nemluvím o transportu, který mnohdy zvířata nepřežijí. Jen si představte jak by bylo vám, kdyby vás například někdo vezl v kufru auta přes celou Evropu, nemáte možnost se projít, nemáte možnost se napít nebo najíst, zkrátka jen čekáte, kdy to utrpení skončí. 

Víte taky, že masný a mlékárenský průmysl neskutečně huntuje planetu? A že emise z produkce těchto produktů i nadále rostou? Pokud chceme zachránit planetu, musíme něco rapidně změnit. A víte, co se říká - nejlépe začít od píky, od nás samotných. Vážně nepomůže, když budeme prudit druhé, když před vlastním prahem nemáme zameteno. To by vážně nemělo žádný účinek. "Kázat vodu a pít víno."

Jasně, ani já jsem si dřív neuměla představit, že bych někdy přestala pít například mléko. A to, že nemá někdo možnost se k veganským potravinám dostat, je to blbost. Například já - žiju na malinké vesnici, kde nemáme vlastně ani ještě koleje, autobus tu jezdí 3x denně a o víkendu vůbec. A obchoďák jako Tesco či něco většího je minimálně půl hodiny jízdy odsud (obchod jako Penny vůbec nepočítám, protože to už vnímám spíš jako větší sámošku). Ale! existují tu internetové obchody!

A to je právě ta alternativa, kterou já jsem využila, jelikož nemám možnost si někam zajet osobně (neřídím a za lístky na autobus apod. by se mi nevyplatilo - to už peníze radši utratím za poštovné). Jsem neskutečně ráda, že právě veganstore.cz nabízí i tu možnost, že posílá i mražené suroviny či polotovary. Navíc včera večer mi přišel mail, že byla moje objednávka předána dopravci PPL a dneska už jsem mohla spokojeně baštit. 

Takže to, že "tady poblíž žádnej veganshop není", je spíš výmluva. 

Samozřejmě je každého věc, jak se svým životem naloží. Já jsem se rozhodla jen svěřit se svým příběhem, proč se přesměrovávám na vegan stravu. Nikdy jsem neříkala lidem, co mají nebo nemají dělat. Jak se stravovat nebo nestravovat. Nebylo by to ode mě fér. 

A tím uzavírám článek o prvním krůčku.

Protože i malé kroky jsou kroky.