Co pro mě znamenají zvířata? A proč jsem se rozhodla stát se Zvířecí spojkou?

Jsem holka, co zachraňuje zvířata a stará se o ně. Od hrdličky, kterou jsem pojmenovala Františka po rodinu ježků až klidně pro berušku jménem Maruška. Nemluvě o těch zachráněných kočičkách. A včera jsem se rozhodla připojit k Obrazu.

(Tohle je hrdlička, kterou jsem pojmenovala Františka. Když k nám přišel před dvěma lety zahradník prořezat stromy, nevšiml si hnízda, kde byla Františka. S mamkou jsme jí pak zkoušeli hnízdo opravit a umístili jí zpátky na nově prořezaný strom. Bohužel se ale hnízdo rozpadalo, tak jsem jí ho zpevnila pomocí mističky. Naštěstí to netrvalo dlouho a objevila se i Františky maminka.)

Co to je ten Obraz? 

Obraz je neziskovka, která šíří do podvědomí to, jak je zacházeno s hospodářskými zvířaty a nejen jimi, šíří různé petice na jejich záchranu a dělá vše pro to, aby se zvířatům dařilo co nejlépe. Více si můžete přečíst přímo na ofiko stránkách Obrazu. 

Proč?

Jelikož práci a aktivity týhle super neziskovky sleduju už poměrně dlouho, postupem času jsem se zapojovala čím dál aktivněji. Podepisovala jsem petice, šířila příspěvky, aby se daná problematika dostala do podvědomí, co nejvíce lidí a začala jsem přispívat i nepatrnou finanční částkou. 

Když jsem se včera dozvěděla, že Obraz nově nabízí i formy dobrovolnictví, neváhala jsem a rozhodla jsem se zapojit. A teď se dostáváme k tomu, proč.

Zvířata tu jsou a vždycky byla. Ale díky lidskému zásahu tu bohužel nebudou navždy. Spousta druhů už pomalu vymírá právě kvůli lidem. Člověk jim bere domov a na ten úkor to pak odnáší zvířata utrpením, ztrátou potomků a dokonce smrtí. Spousta lidí bere zvířata jen jako maso. Jako jídlo. A podle toho s nimi nakládají. Mladí kohoutci jsou vražděni po stovkách, protože jsou to prostě kohoutci, telata jsou od matek odtrhována hned po porodu, nosorožci jsou zabíjeni kvůli rohům pro chamtivost jménem peníze, a tak dále, a tak dále.

Asi není potřeba zmiňovat další násilnosti páchané na zvířatech, kterým si každou sekundu, zvířata po celém světě prochází. Vždyť ani vám by nebylo dobře, kdyby vaše dítě odebrali hned při porodu a vy už nikdy neměli šanci ho vidět. I vy byste cítili paniku, kdyby neznámá civilizace přišla k vám domů, zkonfiskovala vše. I vy byste cítili strach a hrůzu, kdyby vás zavřeli do klece, kde se nemůžete ani otočit, kde hladovíte a trpíte žízní.

(Po setmění k nám chodí na granule rodina ježků. Jelikož moje kočky Propesko nejedí, tak je jedí kosáci a ježci :) )

Můj vztah ke zvířatům

"Prosím tě, nech to zvíře být a pojď."

Tuhle větu jsem slýchala jako malá od mamky a slýchám jí vlastně doteď. Moje nadšení ke zvířatům, no, vlastně víc než nadšení, je za hranicí nadšení, haha! :) Už odmala jsem měla velice blízký vztah ke zvířatům. Pamatuju si, že jsem jako hodně malá chtěla pochovat u příbuzných na zahradě malá housátka? Nebo kačenky? To už si přesně nepamatuju. A tak, že ať jdu, ale jsem opatrná. Tuším, že tenkrát mi byly snad čtyři roky, možná pět. 

A tak když jsem se skláněla k malým drobečkům, slyšela jsem křik, abych okamžitě pelášila pryč, že za mnou běží jejich maminka. Musím říct, že jsem tenkrát byla rychlejší než Flash. Naštěstí se vše obešlo bez zranění. A s vtipnou historkou. 

Asi to mám v sobě od miminka. Když vidím opuštěný zvíře, tak na něj musím sahat. A je jedno, jestli je to zatoulanej pes nebo kočka, co si přijde pro pomoc, mládě hrdličky nebo i beruška. Ano, dokonce jsem několik dní krmila i berušku. Pro mě jsou zvířata rodina a navždycky to tak bude. 

(Když vidím zvíře, prostě si ho musím jít pohladit nebo si s ním poklábosit! :) )

Můžete pomoct i vy?

Určitě! Pomoct zvířatům může každý. Stačí jen chtít. O ničem jiném to není. Neříkám, abyste letěli do nejbližší neziskovky a házeli drobáky do kasičky, to vůbec! Ale pokud máte rádi zvířata a není vám jejich život lhostejný, v dnešní době pomůže i pouhé sdílení příspěvků, podepsání petice, která je vám sympatická a nebo klidně všech, pokud cítíte tak velkou lásku ke zvířatům jako já. Zkrátka záleží na vás, zda chcete zvířatům zpříjemnit život :)

Zcela upřímně, ten, kdo má v dnešní době internet, má všechno. Určitě má vodu a jídlo, má dostupnou zdravotní péči a střechu nad hlavou. To je vše, co člověk potřebuje. Ale zvířata nemají kolikrát ani jedno. Proč jim tedy nepomoct?