Metamorfózy moderní doby

 

Dusivá tíha zlomeného srdce

svírá pařátou svou hrdlo

-        a žíly pnou se

-        a bojují o poslední kapky krve.

 

Střípky radostných okamžiků

projektují se v hlavě

-        jako když voda cestu si razí skrze hráz

-        jako eskalující apokalyptická bouře.

 

Černé žíly tančí na porcelánové pleti

a tvoří hnilobný kontrast

-        veškeré zkaženosti a hnusu

-        veškeré agónie a apatie.

 

Bolí dýchat, bolí spát, bolí předstírat,

ale znenadání vše pomine

-        prázdnota zaživa vše pohřbí

-        prázdnota všechnu svobodu zhatí.