Americký indie underground devadesátých let

 

(Zdroj: Pinterest)

C o dělají ti introverti v pátek večer? Přece sedí doma se sluchátkama na uších a filozofují nad životem, případně si brnkají na kytaru, dávají dohromady imaginární kapely nebo píšou básničky o tom, jak je život na hovno. Já se dneska topím v hudbě celý den. Od rána jsem poslouchala tu novou písničku od Dogstar, teď mi tu jede Stella Rose a já si říkám, jak být ještě lepší hudební publicistka?

SPOTIFY PLAYLIST HÍR 

Indie jako alternativa k hudebnímu průmyslu

Kromě toho, že jsem si otevřela prve ChatGPT, abych tam tuhle otázku hodila, jsem si pak pustila "Drugstore Romeo" od Stelly Rose a zatřásla hlavou. Vždyť já přece odpověď znám! Číst, psát a poslouchat. Takhle to zní asi jednoduše, ale je tomu tak? Abych si teda svůj um i nadále zlepšovala, rozhodla jsem se dneska zaměřit na americký indie underground devadesátek. Proč? Protože je mi tohle téma blízký. Abych se tedy dostala k věci.

Devadesátá léta bývají v historii rocku často spojována s grunge. Mediální pozornost tehdy přitahovaly především kapely ze Seattlu, které se během několika let dostaly z klubů na vrchol hitparád (mimochodem, viděli jste třeba film "Singles" nebo "Rockeři"?).

Navzdory tomu v univerzitních městech a zapadlých barech vznikala scéna, která se vědomě vymezovala vůči mainstreamu. Americký indie underground devadesátých let byl plný experimentů, lo-fi estetiky a silné DIY filozofie. A právě z něj vyrostla velká část dnešní alternativní hudby.

Na rozdíl od velkých rockových produkcí byl indie rock devadesátých let založený na nezávislosti. Kapely často vydávaly hudbu prostřednictvím malých labelů nebo vlastních kazetových edic.

Významnou roli hrála vydavatelství jako Matador Records, Merge Records, Sub Pop, Drag City nebo Kill Rock Stars. Tyto labely vytvářely infrastrukturu, která umožňovala hudebníkům fungovat mimo velké hudební korporace. Scéna byla také úzce propojená s univerzitními rádiovými stanicemi, které hrály hudbu ignorovanou komerčními médii ("Fakt? Tak proč nejste teda slavný?" – "Protože nás nehrajete". Pardon, jen taková malá vsuvka a narážka na zmiňované "Rockery"). Právě díky nim se indie kapely mohly dostat k publiku po celých Spojených státech.

Pavement a lo-fi revoluce

Jednou z kapel, která symbolizovala indie devadesátých let, byli Pavement ze Stocktonu v Kalifornii. Jejich debut "Slanted and Enchanted" z roku 1992 se stal ikonickou nahrávkou indie rocku.

Zvuk formace byl charakteristický nečekanými změnami struktury skladeb a ironickými texty frontmana Stephena Malkmuse. Pavement zároveň reprezentovali typický „anti-rockový“ postoj, což znamenalo odmítání hvězdného statusu i komerčních očekávání.

Podobnou estetiku sdílela i kapela Sebadoh, projekt Loua Barlowa. Jejich hudba byla extrémně intimní a často vznikala v domácích studiích. Deska "Bakesale" z roku 1994 patří mezi zásadní nahrávky lo-fi indie rocku.

Opomíjet nesmím ani produktivní Guided by Voices (jen za rok 2023 vydali tři alba). Tato skupina je známá pro své krátké, melodické skladby připomínající fragmenty ztracených rockových singlů. Kapela se stala symbolem extrémní lo-fi estetiky a DIY produkce.

Kytarové experimenty a ještě alternativnější zvuk

Vedle lo-fi scény existovala také experimentální větev indie rocku. Tu reprezentovali především Sonic Youth, kteří kombinovali noise rock, post-punk a avantgardní přístup ke kytarám. A jak s oblibou říkám, tohle je jedna z těch kapel, ke kterým prostě musíte dospět. Newyorská skupina v čele s Kim Gordon (která na letošek chystá novou desku mimochodem) používala alternativní ladění nástrojů a pracovala s feedbackem a disonancí. Jejich inovativní zvuk měl zásadní vliv na mnoho pozdějších indie kapel.

Sonic Youth také ovlivnili a inspirovali skupiny jako Polvo, které do indie rocku přinesly komplexní rytmiku a math-rockové struktury.

Významnou roli v tomto žánru hrálo také trio Yo La Tengo, které dokázalo propojit hlučné noise pasáže s jemným indie popem a experimentálními kompozicemi.

Další zásadní kapely indie undergroundu

Devadesátková indie scéna byla mimořádně pestrá a zahrnovala mnoho dalších projektů, které se postupně staly kultovními.

Velký vliv měli například Dinosaur Jr., jejichž kytarový zvuk a výrazná sóla J. Mascise ovlivnila generace indie hudebníků. Kapela spojovala energii hardcore punku s melodickým alternativním rockem.

Významnou součástí indie scény byli také Modest Mouse, kteří v druhé polovině devadesátých let přinesli melancholický, atmosférický zvuk inspirovaný americkou krajinou a existenciálními tématy. Jejich album "The Lonesome Crowded West" patří mezi klasiky indie rocku.

Velmi specifický přístup měl kolektiv Neutral Milk Hotel, jehož album "In the Aeroplane Over the Sea" z roku 1998 se postupně stalo jedním z nejuctívanějších indie alb všech dob. Kombinovalo folk, psychedelii a surrealistické texty. Tento projekt, který byl aktivní do roku 2015, vydal přitom jen dvě desky. Debutem byla "On Avery Island" z roku 1996.

Další důležitou kapelou byli Galaxie 500, kteří položili základy dream popu a pomalého, atmosférického indie rocku. Jejich vliv je patrný dodnes.

Indie scénu obohatil také projekt The Magnetic Fields, vedený skladatelem Stephinem Merrittem. Kapela přinesla do indie rocku literární texty a minimalistický popový zvuk.

Devadesátá léta byla také obdobím vzestupu feministického punkového hnutí riot grrrl. Kapely jako Bikini Kill nebo Sleater-Kinney otevřeně kritizovaly sexismus v hudebním průmyslu a podporovaly ženskou solidaritu na scéně. Jejich koncerty byly často politickými i kulturními událostmi a pomohly vytvořit prostor pro ženské hudebnice v alternativní scéně.

Jak indie devadesátek ovlivnilo dnešní bedroom pop

Jedním z nejviditelnějších dědictví indie devadesátých let je dnešní vlna takzvaného bedroom popu. Tento styl je charakteristický domácí produkcí, minimalistickým zvukem a osobními texty. Princip je přitom velmi podobný tomu, co dělaly indie kapely v devadesátých letech. To znamená, že hudebníci nahrávají sami, často mimo profesionální studia, a vydávají hudbu bez velkých labelů. Současní umělci jako Big Thief, Car Seat Headrest, Snail Mail nebo Alex G navazují na tradici indie scény právě důrazem na autentičnost a osobní výpověď.

Zásadní rozdíl je v technologii. To, co dříve znamenalo kazety a fanziny, dnes představují platformy jako Bandcamp, YouTube nebo Spotify. Indie hudba se tak může šířit mnohem rychleji a globálněji.

Dědictví indie devadesátek

Americký indie underground devadesátých let vytvořil kulturní prostor, v němž bylo možné experimentovat s hudbou bez tlaku komerčních očekávání.

DIY přístup, lo-fi estetika a důraz na autenticitu ovlivnily nejen indie rock, ale i velkou část současné alternativní hudby. Kapely jako Pavement, Sonic Youth nebo Neutral Milk Hotel sice nikdy nebyly mainstreamovými hvězdami, jejich vliv však formoval podobu moderní nezávislé hudební scény.