( Pro lepší atmosféru: https://www.youtube.com/watch?v=WAzMIpr2z0I&list=PLDBI5FsuFMFXp34UYo1rdAQjiOoGl1dk5&index=34 )
Marx běžela úzkou chodbou starého hotelu a podrážky jejích
bot klouzaly po podlaze. Ve vzduchu byl cítit prach a střelný pach. Mise
neprobíhala podle plánu a ona se musela od Mouse na moment oddělit. Byla to ale
past, protože teď po nich šli ochránci systému.
„Mousi!“ snažila se ho najít a zabránit tragédii.
Odpovědí jí ale byla další dávka střelby někde o patro níž.
Srdce jí tlouklo a spolu s husí kůží ji přepadal záchvat úzkosti a paniky. A
Mouse se neozýval. Marx přeskočila převrácený vozík pokojské, ramenem narazila
do oprýskané zdi a prudce zabočila za roh, aby mohla seběhnout schody do patra
níž.
A tam ho uviděla. Mouse seděl opřený o stěnu na konci
chodby. V Marx hrklo, protože věděla, že je zle. Černé tričko s potiskem žeber
měl nasáklé krví. Jednu ruku tiskl na ránu, ale krev mu protékala mezi prsty.
Vedle něj ležela odhozená zbraň.
„Ne… ne, ne, ne,“ Marx okamžitě padla na kolena a snažila se
zjistit, jak zle na tom je.
Odmítala si přiznat, že se Mouse tentokrát z Matrixu
nevrátí. Jeho oči byly skelné, ale přesto se pokusil slabě usmát.
„Myslím, že se nám něco posralo.“
„Ne, to neříkej,“ rychle mu přitiskla ruce na ránu, aby
zastavila krvácení. „Musíme tě dostat ven.“
Jakmile se ho dotkla, ucítila teplou krev. Až ji samotnou
překvapilo, jak horká je. Marx si rychle svlékla kabát, aby odtrhla rukáv a
ránu něčím ucpala. Mouse si ale všiml, že se Marx snaží udělat vše proto, aby
ho udržela při životě. Jen on sám věděl, že to nemá smysl. Jeho konec se blížil
a nemělo cenu si cokoliv jiného nalhávat.
„Marx…“
„Ne.“
„Marx…“
„Ne!“ vykřikla a Mousova krev jí prosakovala mezi prsty.
„Marx, poslouchej mě. Prosím.“
Marx polkla, ale měla pocit, že má knedlík v krku, a zprvu
se nechtěla podívat na Mouse, protože se jí do očí valily slzy. Zavrtěla ale
hlavou a podívala se mu do očí.
„Celej život jsem chtěl bejt hrdina. Ale pak mi došlo, že
hrdina bez lásky není hrdina. Tu jsem poznal až s tebou.“
„Tak tu se mnou ještě zůstaň,“ třásl se Marx spodní ret a
její hlas zněl prosebně.
„Část posádky mě má za úchyla. Však víš, kvůli těm prsatejm
botkám,“ odkašlal si a utřel si pusu od krve. „Já jsem chtěl ale vždycky tebe.
A miloval jen tebe. A na tom se nic nikdy nezmění. Miluju tě, Marx.“
„Já tě taky miluju…“
A pak následovalo ticho. Mouse vypadal, jako kdyby usnul s
úsměvem na tváři.
„Ne, to ne. Prosím, prosím ne,“ Marx zatřásla s Mousem.
Nechtěla si připustit, že byl najednou pryč. Jeho tělo si
položila na klín a ještě jednou jím zatřásla. V jejím pláči byl patrný nejen
smutek, ale i vztek.
„NE!“
Marx vykřikla tak hlasitě, až všechno zčernalo, a ona se
prudce posadila na posteli. Slzy jí nadále tekly po tvářích a ona se snažila
popadnout dech. Byl to jen sen. Přesto měla pocit, že pořád cítí na rukou
Mousovu krev. Vedle ní se pohnul Mouse.
„Marx?“
„Jo?“ Marx si odkašlala.
Nechtěla, aby bylo slyšet, že pláče. Přesto ale její šaráda
byla marná.
„Co se stalo?“ Mouse se rychle posadil vedle ní.
„Zdálo se mi, že… umřel jsi mi v náručí. A bylo to tak živé.
A tvoje krev,“ Marx zatřásla hlavou.
Oba se rychle objali a Marx se znovu rozplakala. Držela
Mouse tak silně, jako kdyby se chtěla ujistit, že je noční můra skutečně pryč a
že je Mouse živý a zdravý. Mouse během vteřiny pochopil, že sen Marx nebyl jen
obyčejný sen, na který zapomenete hned, jakmile se vzbudíte.
Vidět Marx takto zranitelnou pro něj představovalo jistotu,
že ji musí ochránit za každou cenu. I kdyby to znamenalo skutečně zemřít. A
Marx pro něj byla také ochotná riskovat svůj život. Už když se poprvé setkali,
věděla, že Mouse je člověk, který ji dokáže nejen rozesmát, ale být tu pro ni a
chápat ji. Tak jako tu byla ona pro něj.
Jeho objetí bylo tak hřejivé a uklidňující, že se k němu
přitulila ještě víc. Jedině tak se cítila v úplném bezpečí. Jedině díky Mousovi
našla své skutečné já a poznala lásku.
Code, Blood and Last Words
Marx ran through the narrow hallway of the old hotel and the
soles of her boots slid across the floor. The air smelled of dust and
gunpowder. The mission was not going according to plan and she had to separate
from Mouse for a moment. But it was a trap because now the protectors of the
system were after them.
“Mouse!” she tried to find him and prevent the tragedy.
The only answer was another burst of gunfire somewhere one
floor below. Her heart pounded and along with the goosebumps came waves of
anxiety and panic. And Mouse was not responding. Marx jumped over an overturned
maid’s cart, slammed her shoulder into a chipped wall and sharply turned the
corner so she could run down the stairs to the floor below.
And then she saw him. Mouse was sitting against the wall at
the end of the hallway. Marx felt her stomach drop because she knew it was bad.
His black shirt with the rib print was soaked in blood. One hand pressed
against the wound but blood kept slipping through his fingers. A discarded gun
lay beside him.
“No… no, no, no,” Marx immediately fell to her knees and
tried to see how bad it was.
She refused to admit that this time Mouse would not return
from the Matrix. His eyes were glassy but he still tried to smile weakly.
“I think something got seriously fucked up.”
“No, don’t say that,” she quickly pressed her hands against
the wound to stop the bleeding. “We have to get you out of here.”
The moment she touched him she felt the warmth of his blood.
Even she was surprised by how hot it was. Marx quickly took off her coat so she
could tear off a sleeve and press it against the wound. But Mouse noticed that
Marx was doing everything she could to keep him alive. Only he knew it was
pointless. His end was coming and there was no reason to pretend otherwise.
“Marx…”
“No.”
“Marx…”
“No!” she shouted as Mouse’s blood seeped through her
fingers.
“Marx, listen to me. Please.”
Marx swallowed hard but it felt like there was a lump in her
throat and at first she did not want to look at Mouse because tears were
filling her eyes. Still, she shook her head and looked into his eyes.
“My whole life I wanted to be a hero. But then I realized a
hero without love is not a hero. I only found that with you.”
“Then stay with me a little longer,” Marx’s lower lip
trembled and her voice sounded desperate.
“Part of the crew thinks I’m a freak. You know, because of
those big titty programs,” he coughed and wiped blood from his mouth. “But I
always wanted you. And I only ever loved you. And that will never change. I
love you, Marx.”
“I love you too…”
And then came silence. Mouse looked as if he had fallen
asleep with a smile on his face.
“No, no. Please, please no,” Marx shook Mouse desperately.
She did not want to accept that he was suddenly gone. She
laid his body across her lap and shook him once more. In her crying there was
not only grief but anger too.
“NO!”
Marx screamed so loudly that everything turned black and she
suddenly sat upright in bed. Tears still streamed down her face as she
struggled to catch her breath. It was only a dream. Yet she still felt as if
Mouse’s blood was covering her hands. Beside her, Mouse moved.
“Marx?”
“Yeah?” Marx cleared her throat.
She did not want him to hear that she was crying. But her
act was pointless.
“What happened?” Mouse quickly sat up beside her.
“I dreamed that… you died in my arms. And it felt so real.
And your blood,” Marx shook her head.
The two of them immediately embraced and Marx started crying
again. She held Mouse so tightly as if she wanted to make sure the nightmare
was truly gone and that Mouse was alive and safe. Within seconds Mouse
understood that Marx’s dream was not just an ordinary nightmare you forget the
moment you wake up.
Seeing Marx this vulnerable made him certain that he had to
protect her at any cost. Even if it meant truly dying. And Marx was willing to
risk her life for him as well. From the moment they first met she knew Mouse
was someone who could not only make her laugh but also be there for her and
understand her. Just as she was there for him.
His embrace was so warm and comforting that she snuggled
even closer to him. Only then did she feel completely safe. Only because of
Mouse had she found her true self and discovered love.
Žádné komentáře:
Okomentovat