Pět vteřin

 

Sníh a led
Bortil se jí pod nohama
Jako sípající zlomené srdce
Lačnící po doteku
Páru modrých očí.

Sundala šálu
Sklepala tající sněhové vločky
A vydala se opuštěnou halou
Budovy,
Kterou vídala jen ve snech.

Stejně jako muže,
Kterého upřímně milovala
A své pocity se bála přiznat
Do doby
Než přisunul k ní na talíři pirožky.

Vzájemný dotek
Vzájemná hypnóza
Zase byla sama
A zamilovaná školačka
Snící o jeho náklonosti.

Vzájemné mlčení
Vzájemná telepatie
Pět vteřin doteku
„Navždy tě miluju.“
„A já navždy miluju tebe.“